|
| |
|
| |
|
|
Vládní model v současném Severním Irsku: problematika uplatnění konsociačního principu po volbách 2022
Klementová, Lucie ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Skutilová, Marie (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na vládní model v Severním Irsku, detailněji se zabývá problematikou uplatnění konsociační principu po volbách 2022. Tato problematika je uvedena teoretickou koncepcí konsociační demokracie, dále je zasazena do historického kontextu, kdy práce popisuje samotný vznik konsociační principu vládnutí v Severním Irsku a následně analyzuje jednotlivá pozastavení severoirského shromáždění, u kterých zkoumá především dodržení hlavních charakteristik konsociační demokracie od Arenda Lijpharta. Práce cílí na nalezení odpovědi na výzkumnou otázku, zda je konsociační demokracie fungujícím nástrojem pro současné vládnutí v Severním Irsku. Analýza volebních výsledků a následná povolební vyjednávání ukazují, že funkčnost konsociačního principu vládnutí není optimální a dovádí Severní Irsko do situace bez funkčního severoirského shromáždění, se stále se zvyšujícím počtem volání o změnu tvorby vlády.
|
|
| |
|
|
Přínos teorie konsociační demokracie pro Libanon
Coufal, Ondřej ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá přínosem teorie konsociační demokracie pro Libanon v letech 1943 až 1975 a při následné rekonstrukci státu po občanské válce v roce 1989. Libanon se v roce 1943 poprvé stal nezávislým státem a jeho politický systém obsahoval prvky teorie konsociační demokracie nizozemského politologa Arenda Lijpharta. Ty byly přítomny, aby udržely systém stabilní i přes širokou náboženskou fragmentaci, která byla v Libanonu přítomna. Možnost účastnit se politického rozhodování dostaly všechny relevantní skupiny. Institucionální uspořádání tedy odpovídalo základním podmínkám konsociační demokracie, ale společnost byla rozdělena ideologicky a sociálně. Mezi muslimy se objevoval arabský nacionalismus, zatímco křesťané prosazovali spíše libanonský nacionalismus. Problémy přinášela i špatná socioekonomická situace, která znevýhodňovala spíše muslimy. Již takto složitou situaci stupňoval dlouhodobý arabsko-izraelský konflikt a s ním společná palestinská migrace na území Libanonu. Cílem této práce je zjistit, jak se elity s touto složitou situací v letech 1943 až 1975 vypořádaly, zhodnotit přítomnost prvků konsociační demokracie a jejich přínos.
|
|
|
Rozpad ČSFR a role politických elit v tomto procesu
Vimmr, Martin Kryšpín ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato práce se zabývá rolí politických elit v rozpadu ČSFR, kterou zkoumá v rámci teorie konsociační demokracie. Jedná se o komparativní případovou studii, ve které je srovnáván případ československé federace s konsociačnídemokracií jako ideálním typem. Práce sestává z teoretické a empirické části. V té první je hlouběji popsána konsociační teorie samotná a její vztah k problematice federalismu. V empirické části jsou hledána jednotlivá konsociační pravidla (velká koalice, menšinové veto, proporcionalita, segmentální autonomie a diskrétnost politiky) v československém politickém systému v období po volbách 1992. Hlavním důvodem proč stavět Československo do kontextu konsocionalismu je fakt, že sám autor této teorie Arend Lijphart označil Československo za učebnicový příklad tohoto konceptu. Existence jasně rozdělených segmentů v Československu je v práci dokazována pomocí stejné metody, kterou užívá Lijphart. Volební výsledky obou etnik - Čechů i Slováků - byly v letech 1990 a 1992 jasně oddělené. To znamená, že neexistovala strana, která by byla úspěšná v obou republikách současně, což dokazuje politickou vyhraněnost odpovídající segmentům. Většinu konsociačních pravidel se pak podařilo v československé federaci nalézt. Jedná se ovšem pouze o ta formálnější, která byla zajištěna hlavně federálním...
|
|
|
Vliv Daytonské mírové dohody na etnicitu v Bosně a Hercegovině po občanské válce v 90. letech
Kurtovič, Vedad ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent)
Hlavním tématem této práce je politický a ekonomický vývoj v Bosně a Hercegovině po implementaci Daytonské mírové dohody do praxe. Primárním cílem této práce je odpovědět na výzkumnou otázku, zda Daytonská mírová dohoda pomohla etnické skupiny, resp. národy, které uvrhly zemi do krvavé občanské války, stmelit. To bude prováděno na základě analýzy programů bosenskohercegovských politických stran a naplňování strategií a plánů mezinárodních organizací na celostátní úrovni, přičemž budou sledovány jak makroekonomické ukazatele (nezaměstnanost, HDP) tak i investice zahraničních subjektů do Bosny a Hercegoviny. Ze závěru práce vyplývá, že nelze aplikovat západoevropský model demokracie na tuto západobalkánskou zemi, jelikož si jej nezvolila demokraticky sama, nedošla k němu historickým ani ústavním vývojem a politické elity sledují pouze regionální zájmy.
|
|
|
Postavení Romů v první Československé republice
Vlasák, Ondřej ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Předkládaná diplomová práce Postavení Romů v první Československé republice se soustředí na postavení národnostních a etnických menšin v Československé republice mezi lety 1918 až 1938, konkrétně pak postavením romské menšiny. Tématem postavení menšin v první republice se zabývalo již mnoho autorů, jen malá část z nich reflektovala ve svých dílech postavení romské menšiny, tudíž se jedná o téma nepříliš probádané. Svůj výzkum v úvodní části práce zaměřím na vyvrácení tvrzení, že meziválečné Československo můžeme považovat za konsociační demokracii, pomocí aplikace čtyř základních konsociačních mechanismů na politický systém první republiky. Druhá část výzkumu se soustředí na samotné postavení romské menšiny. Analyzován bude původ této menšiny, přejatá i přijímaná legislativa, postoj politických stran i většinové společnosti.
|
|
|
Vliv USA na vyjednávání míru v Severním Irsku v souvislosti s aplikací a posunem teorie konsociační demokracie
Lukášová, Hana ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Kotábová, Věra (oponent)
Tématem této bakalářské práce je vliv USA na vyjednávání v Severním Irsku v souvislosti s aplikací a posunem teorie konsociační demokracie. Konflikt v Severním Irsku má svoje počátky v 17. století, kdy na území Ulsteru začali přicházet protestanté ze Skotska a Anglie. Náboženské rozdíly mezi obyvatelstvem, většina původního obyvatelstva byli katolíci, vedly v průběhu staletí ke vzniku a oddělení dvou etnik na území Ulsteru - protestantů a katolíků. Po rozdělení ostrova v roce 1921, kdy jižní část ostrova vyhlásila nezávislost, zůstala oblast Severního Irska součástí Království Velké Británie a Severního Irska a konflikt mezi etniky se ještě přiostřil, protože většina katolíků chtěla sjednocení ostrova pod Irskou republikou (republikáni), ale protestanté chtěli zůstat v unii s Velkou Británií (unionisté a loajalisté). Na konci šedesátých let se konflikt změnil v násilný a útoky a zabíjení pokračovaly následujících třicet let v období nazývaném "the Troubles." Konflikt byl vyřešen až na konci 90. let 20. století za přispění vlád Irska, Spojeného království a USA. Deskriptivní část této práce popisuje konflikt v Severním Irsku, jeho kořeny a pokusy o řešení. Zvláštní důraz je kladen na roli Spojených států amerických ve vyjednávání od propuknutí "the Troubles" do uzavření Velkopáteční dohody, tedy...
|
|
|
Teorie konsociační demokracie ve světle vývoje severoirského konfliktu
Ťakušová, Katarína ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Diplomová práca "Teorie konsociační demokracie ve světle vývoje severoirského konfliktu" sa venuje problematike konfliktu prebiehajúceho v Severnom Írsku, a tiež možnej aplikovateľnosti teórie konsociačnej demokracie na tento konkrétny prípad. Cieľom práce je analyzovať tento dlhotrvajúci konflikt a preskúmať možnosť aplikovať jednu z najznámejších politologických teórii, ktorej autorom je holandský politológ A. Lijphart práve na prostredie Severného Írska. Tento konflikt trvajúci dlhé desiatky rokov vyvrcholil v 60. rokoch minulého storočia násilnými a krvavými stretmi znepriatelených strán, ktorý sa aktéri na čele s britskou vládou pokúšali riešiť zavedením princípu zdieľanej právomoci. Práca poskytuje analýzu celého konfliktu i jeho premeny v čase a približuje tiež jednotlivých aktérov a premenu ich postojov, ktoré stáli za posunom od násilného, ozbrojeného konfliktu k mierovému riešeniu celého sporu. Práca tak okrem analýzy konfliktu poskytne i analýzy mierového procesu, v rámci ktorého ukáže, do akej miery sa riešenie konfliktu v Severnom Írsku vyznačovalo konsociačnými prvkami. Práca si za cieľ kladie dospieť k záveru, do akej miery je možné aplikovať konsociačné riešenie na severoírsky konflikt a v čom je takéto riešenie pre severoírske prostredie vhodnejšie oproti modelu väčšinovému.
|
host ::
RSS.